Obsah
Tak tohle jsem já, Eva Fanfulová (rozená Bastlová) před více než 40 lety.
V zimě roku 1961 bylo možná stejně sněhu jako letos (2006). Jednoho večera začátkem února v Železné Rudě hustě sněžilo a já se rychle drala na svět. Do Klatov sanitka nedojela a kdesi na trase jsem vypadla do čerstvě vytvořené závěje.
A co se od té doby změnilo? Trochu jsem vyrostla a vyzrála, prošla jsem ZŠ s rozšířenou výukou jazyků, plzeňskou stavební průmyslovkou a Stavební fakultou VUT Brno. Než jsem se definitivně vrátila na svoji alma mater, pracovala jsem několik let na Hutním projektu Plzeň jako statik ocelových konstrukcí.
Povaha? Jsem tvrdohlavá, vytrvalá a snaživá, snad praktická osoba, která bere svět vážně, vyžaduje poctivost a upřímnost, naopak nesnáší faleš a podvody. Moje stálost se projevuje například ve vztahu k chalupě po mé babičce, kterou byste našli v malé jihočeské vesničce v Pošumaví. Údržba této chalupy vlastními silami je náročná, ale za relaxaci, kterou chalupa poskytuje, to stojí.
Narodila jsem se „s lyžemi na nohou“ a záliba v lyžování mě dodnes neopustila. Na tento i jiné koníčky (cestování, čtení) mám mnohem méně času než dříve. Již 18 let na prvním místě stojí rodina (manžel Vašek – „žádný statik nenavrhne lepší oporu než mám v něm“, nejlepší počítačový odborník na světě; dcera Eva – po mně spolehlivá, vybavená „manýry“ svých vrstevníků; syn Vašek – „nevíte, jak se projevuje flegmatik? – stačí se podívat“, někdy nevím, jestli se oba Vašci baví ještě česky, zvlášť u počítače).
